Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hipologický slovník S - Ž

10. 7. 2007

HIPOLOGICKÝ SLOVNÍK

S - Ž

                                                        S - Š

Sacramoso-Kmen starokladrubských koní (vraníků) založený v hřebčíně Kladruby nad Labem staroitalsko-španělským hřebcem moravského chovu Sacramoso (nar. 1800)

Saint Leger-Klasický dostih pro tříleté plnokrevné hřebce a klisny na vzdálenost 2800m, běhá se zpravidla na podzim

Sebraný kůň-Stav rovnováhy chodu a držení, při kterém kůň jde energicky se sníženou zádí, podsazenými zadními končetinami, přiměřeně vzpřímeným krkem a polohou hlavy blížící se kolmici, kůň jde ladně, nenuceně a bezprostředně reaguje na jemné pomůcky jezdce

Sed-Způsob, jakým jezdec sedí na koni. Dobrý sed se vyznačuje jistotou. „Hluboký sed“ je výsledkem dlouholetého tréninku

Sedliště-Místo, kde se po zvážení jezdců včetně sedel sedlají koně přihlášení do dostihu

Sedlo-Základní vybavení pro jízdu na koni. Pro každý druh sportu či jezdeckého využití koně je sedlo jiné - školní, drezúrní, dostihové, pro rovinné a překážkové dostihy, parkurové, lovecké, kovbojské, dámské, vojenské, pikadosrké atd.

Sedlová podložka-Dečka z měkké tkaniny nebo umělé hmoty, již vkládáme pod sedlo, aby sála pot a ubránila citlivý hřbet

Sedlovna-Zvláštní místnost u stájí pro koně sloužící k uložení jezdecké výstroje (sedel, uzdeček, ...)

Selekce(výběr)-Zařazování či vyřazování jedinců z chovu podle záměrů šlechtitelského procesu

Selekční hranice-Výše hodnoty, která je mezní pro výběr jedince do chovu

Selekční kritérium-Charakteristika vlastností, podle nichž se kůň vybírá

Severský kůň-Plemenná skupina malých koní, rozšířená především v severských zemích a odvozující svůj původ od divoké formy nordického koně

Skewbald-Anglické označení pro strakáče zbarveného jinak než černobíle

Shagya-Kmen arabského polokrevného koně

Shetlandský pony-Plemeno malých koní nordického původu vzniklé na Shetlandských ostrovech

Shirský kůň-Plemeno nejmohutnějších chladnokrevných koní vyšlechtěných v Anglii, KVH kolem 190cm, i více

Schvácené kopyto-Deformované kopyto následkem náhlého schvácení, má valovitě zduřelou přední část rohové stěny, vysoké hrany patkové a kroužkování

Sivák-Šedý bělouš, termín používaný v literatuře

Skijöring-Zimní jezdecký sport, kdy jezdec je tažen na lyžích za koněm

Skléra-Bělima, bílý vazivový obal oka, vpředu přecházející v rohovku

Skočné-Připouštěcí poplatek, který platí majitel klisny při jejím prvním zapuštění plemeníkem

Skokový sed-Jezdecká pozice používaná při skoku nebo trysku při zkrácení třmenových řemenech. Čím rychlejší tempo, tím kratší musí být třmenové řemeny

Skvrnitost-Roztroušení větších jinobarevných skvrn v základní barvě srsti

Slabina-Postranní a dolní krajina břicha mezi posledním žebrem a kyčlí

Slezský norik-Ráz norického koně chovaný ve slezské oblasti

Sněť slezinná-Prudké nakažlivé onemocnění s rychlým hynutím, způsobeno bacilem antraxu

Soumaři-Každé zvíře schopné nosit náklad. Soumarští koně dopravovali těžké náklady po cestách, kudy neprojel provoz. Nosili soumarské sedlo a koše, byli podkováni zvláštními podkovami

Speed-Schopnost koně náhle zvýšit rychlost v kterékoli částo dostihu, nejčastěji v závěru

Spěnka-Důležitá část nohy koně mezi spěnkovým kloubem a korunkou. Na délce a sklonu spěnky závisí kvalita pohybu koně, Spěnka má být krátká a má mít sklon 45 - 50° k podkladu. Spěnka s menším úhlem je tzv. měkká, s větším strmá. Velmi měkká spěnka, skoro vodorovná se jmenuje medvědí a je vážnou vadou

Spřežení-Koně v postroji pro práci v zápřeží. Podle počtu koní a způsobu zápřeže se dělí na jedno až dvacetispřeží, za sebou jsou koně zapřažení v tandemu ( 2 ), randomu ( 3 ), vedle sebe jsou v trojce, quadrize a v dvojspřeží. Vícespřeží jsou obyčejně v párech, u lichého počtu jsou vpředu tři koně vedle sebe

Srázná záď-Svažování zádě od kříže ke kořeni ocasu. Srázná záď bývá kratší; je typická pro tažná nebo soumarská plemena

Srnčí kost-Zduřenina na vnější straně hlezna před jeho přechodem v holeň

Srst-Rozeznáváme čtyři druhy chlupů - krycí : (dřeňové), hlavní pokryv těla; podsadové : (bezdřeňové),narůstající v zimním období; pokryv těla narozených hříbat; ochranné : (dřeňové), kštice, hříva, žíně, rousy; hmatové : na nozdrách, pyscích a pod očima

Stájník-Osoba vykonávající všechny stájové práce, mimo stáj však s koňmi nepracuje

Stání-Místo pro ustájení koně, kde je kůň přivázán

Standard plemene-Souhrn požadavků na určité vlastnosti ve vymezeném časovém období

Star of Hannover-Kmen angloarabského koně založený Houstoni anglickým plnokrevníkem Star of Hannover (nar. 1912), v současné době vymizel

Staroitalský kůň-Středověké plemeno mohutných teplokrevných koní vzniklé v Itálii použitím koní starošpanělských

Starokladrubský kůň-Nejvýznamnější české plemeno teplokrevných koní, vzniklo na podkladě koní starošpanělských a staroitalských. Hřebčín Kladruby byl založen roku 1579 Rudolfem II. Koně jsou chováni v barvě bílé a černé, typickým znakem je klabonosá hlava a vysoká akce končetin

Starošpanělský kůň-Dřívější plemeno mohutných teplokrevných koní vyšlechtěné ve Španělsku křížením domácích klisen s orientálními (arabskými a berberskými) hřebci

Startovací boxy-Pojízdná řada malých boxů, umožňující korektní start koní v rovinových dostizích. Vzadu i vpředu odklopný stěna

Steeplechase-Překážkový dostih, zpravidla na delší vzdálenost (3000m - 7000m) přes mohutné překážky. V ČR nejtěžší steeplechase - Velká pardubická (6900m)

Stěrka na vodu-Pomůcka, kterou po omytí koně setřeme z něj vodu

Stíhání-Vada mechaniky pohybu v klusu (ve cvalu), při níž kůň zasahuje kopytem zadní nohy přední nohu téže strany na různých místech

Stihlové udidlo(stihlo)-Základní druh udidla používaný v jezdectví. Skládá se z půleného udítka a dvou kroužků, do nichž se připínají otěže

Stínidla-Náočnice, zabraňují výhledu koní do strany

Strakoš-Kůň s nepravidelným zbarvením srsti (nejčastěji kombinace bílé s hnědou, černou, žlutou nebo ryzou)

Strnutí šíje-Tetanus

Strouhání-Vada mechaniky pohybu, při níž se kůň dotýká (strouhá) sousedními končetinami

Strouhavka-Zvláštní podkova používaná pro koně, kteří si strouhají

Strouhavky-Chrániče nohou proti strouhání

Střel(střelka)-Důležitá část kopyta, zajišťující jeho pružnost a roztažitelnost. Zevně, naspodu kopyta je střelka rohová, uvnitř střelka vazivová (masitá) a střelová kost. Onemocnění střelky je velmi nebezpečné. =Rohovitý útvar ve tvaru jehlanu na spodní části rohového chodidla. Přispívá k pružnosti kopyta

Substance-Souhrnné označení kvality stavby těla a celkového osvalení koně

Suffolský kůň-Plemeno chladnokrevných koní pocházející z východní Anglie, vznik kolem roku 1765

Suchost-Konstituční typ koně, navenek se vyznačuje přiměřeně vyvinutou pevnou kostrou, slabým vývinem spojovacích tkání a vrstev tuku pod kůží, pevným svalstvem a šlachami

Sulka-Lehký dvoukolový vozík s gumovými pneumatikami, dvěma ojkami a sedadlem pro jezdce; používá se u klusáckých koní

Sváteční moč-Myoglobinurie, černá zástava moče

Svislá překážka-Stacionála, výšková překážka

Svrab-Prašivina, kožní onemocnění

Šavlovitý postoj-Příliš ostrý úhel skloubení bérce se zadní holení (metatarsální kostí). Často se vyskytuje u primitivních horských plemen, u nichž je tato anatomická odchylka do jisté míry funkčním znakem. Usnadňuje život v členitém těžko schůdném terénu

Šikmý kůň-Kůň, který nedošlapuje zadními končetinami přesně do stop předních končetin, ael stranou, tea na dvou stopách i při pohybu na rovné čáře

Šimbajny-Slangový název pro záněty šlach natahovačů na přední části holeně. Příčinou může být rychlá práce na tvrdém terénu. Nejčastěji se objevují u dostihových koní

Šiml-Slangový výraz pro bělouše

Škola-Vrcholný způsob výcviku a předvádění koní s uplatněním mnoha umělých chodů a figur. Existuje klasická, vysoká nebo španělská škola podle zaměření

Šlechtický(kmenový) chov-Chov, v němž jsou zařazeni jedinci s nejlepším dědičným založením a jehož cílem je produkce chovných jedinců

Šňupka-Bílá nebo růžová skvrnka na horním pysku nebo mezi nozdrami

Šoška-Zduřenina na patním výčnělku hlezenního kloubu, způsobená zánětem synoviálních váčků, úrazem nebo výživou. Vada vzhledu, funkci kloubu neovlivňuje

Španělský krok-Cirkusově vycvičené přehnané zvedání předních nohou téměř do vodorovné polohy. Činnost zádě je přitom nepatrná a není v souladu s činností předku

Špánek-Kostní výrůstek na přechodu hlezna v holeň na vnitřní spodní straně hleznového kloubu (dočasné i chronické kulhání)

Šporna-Slangový výraz pro ostruhu

Špric-Vzdálenost 300 - 400 m, kterou kůň zaběhne v nejprudším cvalu

Štajgr-Ohlávka s tenkým kruhovitým udidlem určený k vodění koně

Štěpená(loupná) záď-Mohutně osvalená záď převážně těžkých chladnokrevníků s hlubokým žlábkem uprostřed

Štičí profil-Typický znak arabských koní. Klenuté čelo, hřbet nosu mírně prohloubený, konkávní

Štrajcpán-Slangový výraz pro přívoru, která odděluje koně na stání

Štycování-Slangový výraz pro neposlušnost koně, kůň odpírá pohyb vpřed či skok přes překážku

                                                      T - Ť

                                                          U

Udidlo-Součást uzdění, které se vkládá koni do huby. Je napojeno na lícnice, do kroužku se upínají otěže. Slouží k ovládání koně. Užívá se hodně typů udidel: jednokroužkové s lomeným udítkem, lomené udidlo s olivami, lomené udidlo s roubíky, nelomené udidlo, pelham s pevnými nebo pohyblivými hýbly

Udítko-Část udidla procházející hubou koně

Uherská pošta-Pětispřeží, dva příojní koně a tři vpředu, jezdec stojí na hřbetě příojních koní

Uherský styl zápřeže-Poprsní postroje, rovný bič, lehký kočár, kroj, temperamentní spřežení

Úhoří pruh-černý nebo tmavý hřbetní pruh, táhnoucí se od kštice až po kořen ocasu. Typický znak původních divokých koní. Objevuje se u primitivních plemen plavého nebo šedého zbarvení

Úprava hřívy a ohonu-Hříva složená z vlasin ( slabší typ žíní ) se kromě česání přistřižuje na různou délku nebo zaplétá. Při česání se hříva obyčejně klade na jednu stranu krku, u jezdeckých koní vlevo, u kočárových na vnější stranu, u pracovních naopak na vnitřní. Na krátko se stříhá u koní sportovních, např. u pólo poníků , aby nepřekážela, nebo u těžkých chladnokrevníků, aby vynikla mohutnost šíje. Zaplétá se u dostihových a sportovních nebo u těžkých tažných na přehlídky. Ohon se stříhá nakrátko, svazuje v uzel, proškubává a prostřihuje nebo ovazuje. Platí předpisy pro jednotlivá plemena dle standartu

Uvolněnost koně-Fyzický a psychický stav, při kterém se pohybu koně zúčastňují pouze svaly, které jej podmiňují, zatímco ostatní svaly zůstávají volné, kůň má přirozené, vláčné pohyby

Uzda-Na rozdíl od uzdečky má ještě pákové udidlo, dvoje lícnice a dvoje otěže, podpínací řetízek

Uzdečka-Jednoduchý druh uždění jezdeckých a dostihových koní. Složení: čelenka, nátylník, lícnice, nánosník, podhrdelník, podbradník, udidlo, otěže

Uzdění-Důležitá část postroje, zajišťující ovládání koně. Základem je ohlávka jezdecká nebo postrojová, ovládání koně zaručuje udidlo vložené do tlamy koně, které jezdec nebo kočí ovládá otěžemi nebo opratěmi. Existuje mnoho typů uzdění podle účelu i podle vlastností koní

                                                        V

Vady-Existuje mnoho vad, které poškozují vzhled i výkon koně. Vady chodu - nízký, šouravý, kroutivý, zkřížený, brousivý apod. Vady kopyta - kopyto těsné ( zúžené ), střelka nedosahuje na zem, kopyto nepravidelné, příkré ( příliš strmé ), ostroúhlé ( ploché ) při příliš měkké spěnce, vkročné nebo rozkročné ( vychýlení osy nohy ven nebo dovnitř ) apod. Vady noh - nejčastější je na zadních nohách „kravský postoj“, tj. sblížená hlazna nebo naopak šavlovitý postoj. U předních bývá „telecí koleno“ způsobené zakřivením holeně, „modlení“ apod. Vady trupu - hřbet prosedlaný, příliš měkký a prohnutý, naopak kapří hřbet, mezi kohoutkem a bedry vyklenutý. Dále příliš krátký nebo příliš dlouhý, slabý hřbet

Valach-Kastrovaný hřebec. Kastraci se hřebec většinou podrobuje do jednoho roku věku. Kastráti jsou klidnější a jejich pracovní využití je méně náročné

Vazák-Kožený řemen, kovový řetízek nebo jejich kombinace, pomocí něhož a stájové ohlávky se kůň ve stáji uvazuje, v dolní části je vazák zatížen kovovým nebo dřevěným závažím

Vážnice-Místnost, v níž se váží jezdci včetně sedla a výstroje před dostihem a po dostihu

Vekslování-Měnění nohy při cvalu. Kůň cválá napřed buď levou, nebo pravou nohou, cítí-li v některé únavu, pak je přehazuje

Věk koně-Většina teplokrevníků dospívá později než koně chladnokrevní. Do kategorie hříbat se u nich počítá dorost do stáří tří let (mimo A1/1 a klusáky), u chladnokrevníků do stáří dva a půl roku. Teplokrevní koně fyzicky dospívají asi v pěti letech, chladnokrevní o rok dříve

Velká Liverpoolská-V originále Grand National Liverpool Steeplechase. Založena 1839. Překážkový dostih na závodišti v Aintree, dlouhý 7210 m. Nejtěžší překážkou je Becher's Brook, který startující absolvují dvakrát. Je to živý plot 1.5x1m , za nímž teče široký potok

Velká pardubická steaplechase-Založena 1874. Překážkový dostih na 6900 m. Nejtěžší překážkou je Taxisův příkop. Živý plot 1.5x1.5m , za nímž následuje hluboký suchý příkop, široký 5 m

Velký kruh-Jízdárenský cvik, kruh o průměru 20m, počátek a ukončení cviku je zpravidla ve středech krátkých stěn

Vendefána-Otočný bod ve steeplechase, vysoký kolík s praporkem na vrcholu

Vlastnost(znak)-Určitý způsob charakteristiky koně, ať už morfologický (stavba a vzhled těla), fyziologický (funkce organismu), či psychický, tedy charakteristika vzhledu, výkonnosti či psychických vlastností

Vlčí zub-Zakrnělý zub, vyrůstající ojediněle jako atavimus před řadou mléčných stoliček

Vodič-Kůň, který dělá nejvhodnější tempo pro svého stájového druha

Voltiž-Gymnastika na koni. Soubor speciálních cviků na neosedlaném koni opatřeném pouze obřišníkem s madly. Patří sem různé druhy výskoků, seskoků atd. Sestava povinná a volná

Vozataj-Osoba řídící spřežení, jezdec spřežení, driver

Vozatajství-Sportovní odvětví se spřeženími

Vozhřivka-Velmi nakažlivá choroba, v aktuální formě provázená vysokými horečkami, tvorbou vředů, zpravidla končí smrtí

Vraník-Kůň s černou srstí, černými žíněmi v hřívě i ocasu. Nenajdete na něm hnědý chlup

Vrtkavost-Neboli tvrdohlavost. Kůň odmítá kráčet v přikázaném směru

Všestranný kůň-Zvíře cvičené pro skokové soutěže, drezúru a jízdu v terénu. Jeho zdatnost zkouší military(všestrannost)

Výcvik-Učení koní poslušnosti na pomůcky a jejich příprava pro různé sportovní disciplíny a pracovní využití

Vyhazování-Pohyb, při němž kůň s vyklenutým hřbetem vyskakuje všemi čtyřmi do vzduchu. Dopadá na napjaté přední nohy se skloněnou hlavou; zadní končetiny při tom prudce vymrští vzad

Výkonnostní třída jezdců-Třída, do níž se jezdci zařazují výkony na veřejných kvalifikačních závodech podle podmínek jednotné sportovní kvalifikace

Výkonnostní zkoušky(koní)-Systém testů určujících jedince podle rozhodujících znaků jeho výkonnostního (užitkového) typu. Např. hannoverští hřebci se pro zařazení do stavu plemeníků v hřebčinci Celle po jedenáctiměsíčním výcviku testují v těchto zkušebních disciplínách: charakter, temperament, všeobecná výkonnostní schopnost, jezditelnost, skokové schopnosti, krok, klus, cval, terénní jízda, honební cval. Z nich se vypočítávají indexy: drezurní, skokový a celkové výkonnosti. Výkonnostní zkoušky anglických plnokrevníků a klusáků jsou opakovanou přesně stanovenou testací v dostizích

Vysedání-Výraz používaný ve spojitosti s lehkým klusem, kdy jezdec střídavě vysedá a dosedá do sedla

Vysezení-Výraz používaná ve spojitosti s klusem v plném sedu, kdy jezdec sedí v sedle a "nevysedá"

Vysoká(španělská) jezdecká škola-klasické umění ovládání koně na základě anglických a středověkých pravidel, vyplývajících z jeho bojového umění. Profesionální jezdecká škola, která udržuje nejvyšší úroveň klasického drezurního ježdění, vzniklého a rozšířeného kdysi ve Španělskuu a odtud i jinam. Nyní jsou tyto školy pouze tři: ve Vídni, ve Francii v Saumuru a Jerez de la Frontera ve Španělsku

Vyštuch-Slangový výraz pro bílou plátěnou nabo bavlněnou dečku, která se dává pod sedlo

Výžehy koní-Získané odznak koní, které se tvoří vypálením značek nebo čísel žhavým železem nebo dusíkem, slouží ke snažšímu zjišťování totožnosti koní

Vznos-Fáze v chodech koně, při níž tělo není podpíráno žádnou končetinou, vyskytuje se pouze v klusu a ve cvalu

Vzpínání-Zvedání předku a stavění se na zadní nohy v různém stupni, zpravidla jde o nectnost, zlozvyk nebo projev bujnosti

Vzpřímení koně-Dosažení zvýšeného nesení krku koně pod sedlem nebo ve voze

                                                          W

Westernové ježdění-americký styl jízdy. Otěže se drží jednou rukou, třmenové řemeny jsou dlouhé, sed hluboký. Tímto způsobem jezdili kovbojové, kteří trávili v sedle spoustu času

                                                          X

Xilingol-Vzácné plemeno koně

                                                           Y

Yanqi-Plemeno pony pocházející z Číny

                                                    Z - Ž

Zádrž-Zadržení koně z kteréhokoliv chodu až do zastavení

Zádrž poloviční-Zadržení koně ke zkrácení ruchu nebo k přechodu do nižšího chodu, např. ze cvalu do klusu

Záď-Takto se označuje partie od zadního okraje slabiny po kořen ocasu a dolů až ke skočnému kloubu. Záď může být rovná, kulatá, střechovitá, loplá atd.

Zahrádka-Překážka ve steeplechase. Živý plot, příkop, silniční profil, příkop a živý plot

Záhryz-Periodicky se objevující (zpravidla v 9, 15 a 20letech) a zase mizící zářez na horních krajácích koně s vyšší zadní částí zubu

Zaječí kost-Podlouhlá zduřenina na zadní části hlezna při jeho přechodu do holeně

Zajíždění-Zaučování mladých koní pod sedlem

Zakování-Otlačení nebo poranění škáry kopytní podkovákem při kování

Zametání-Způsob chodu, při kterém kůň nepředsunuje končetiny po rovné linii, ale dolní části končetin opisují oblouky směrem dovnitř

Západní kůň-Plemenná skupina chladnokrevných koní, odvozující svůj původ os divoké formy koně západního (Equus robustus)

Zápřež-Způsob zapřažení koní pro různá použití (lehká, střední, těžká, dále americká, anglická, ruská, uherská)

Zaskakování-Zaučování mladého koně k překonávání překážek

Zášlap-Poranění kopytní korunky, nejčastěji ozubem podkovy druhé nohy při nešetrném couvání či obracení

Zebroid-Kříženec klisny koně a hřebce zebry

Zebrování-Tmavé pruhy na dolní části předních a někdy i zadních končetin. Původní znak divokých koní nebo primitivních plemen

Zebrula-Kříženec klisny zebry a hřebce koně

Zelené nohy-Černé dolní části končetin s přimíšením hnědých nebo žlutohnědých chlupů, nejčastěji u světlých hnědáků

Zemský chov koní-Souborný název pro chov koní mimo hřebčíny, soukromý chov koní

Zkoušení klisen-Zjišťování, zda je klisna v říji (u zkušební stěny 2,5 x 1,5m, z druhé strany stojí hřebec)

Zkoušky výkonnosti-Jsou u většiny užitkových koní podmínkou nejen zařízení do práce, ale i do chovu. Výcvik a typ zkoušek je dán pracovním zaměřením koně a předchází mu celkové posouzení. Zkoušky jsou jednostranné a všestranné, příprava na první trvá 3 až 4 měsíce, na druhé 6 až 11 měsíců. Zaručují kvalitu chovu

Zkracování ocasu-U některých, zejména chladnokrevných plemen se amputuje část ocasu, jednak aby vynikl tvar zádě a jednak, aby se žíně nezaplétaly do postraňků apod. V některých zemích, např. v Anglii, je zakázáno

Zmetání-Vypuzení nedonošeného mrtvého plodu z dělohy (způsobeno infekcemi, úrazem, špatnou výživou, nemocemi)

Žabka-Malá růžová skvrnka na dolním pysku

Žďárská choroba koní-Onemocnění, které se projevuje snadnou únavností, pocením při práci mírnými kolikami, dupáním nohou, netečností a některými příznaky shodnými s jankovitostí

Žíně-Dlouhé "vlasy" z ohonu a hřívy koně ( jemnější se nazývají vlasiny ). Mohou být rovné nebo zkadeřené (u některých, hlavně španělských plemen) a patří k velmi žádaným produktům k výrobě hudebních nástrojů, vycpávání apod.

Žluťák-Izabela

Žokej-Jezdec. U nás v součastné době titul pro jezdce, který dosáhl vítězství nejméně v padesáti dostizích

Žuchvy-Nejširší místo hlavy koně nad kloubem spojující čelisti. Nahromadění svalů v této partii, tzv. hrubé žuchvy, kazí vzhled hlavy a je časté u těžkých chladnokrevných plemen

                         Materiál čerpán z Equiwebu a z Equi.cz